Nemám potravinové orgasmy

Často slýchám, že jídlo má být potěšení, že se má vychutnávat a podobně. Popravdě, to neumím a ani nechápu. Mě jídlo jen zdržuje, vyloženě mě nebaví a mám pocit, že mi skoro nic nechutná…

Jednou jsem v jednom pořadu slyšela, že pro nějakou dívku není jídlo potěšení, ale jen nutnost k přežití. A pak se tomu ostatní strašně divili. V tu chvíli jsem se zarazila a řekla jsem si. To je ale snad normální, ne? Samozřejmě, že je to jen nutnost k přežití, tak čemu se diví? Mám snad mít orgasmus z toho, že si do pusy strkám kus housky nebo tak? Nevím, prostě nechápu co je na tom za slast. A když jsme u těch housek, tak když se mrknete do mých jídelníčků, všimnete si, že jsou plné pečiva se sýrem a šunkou a tak. Ne proto, že by mi to nějak extra chutnalo, ale proto, že já prostě asi nemám tu fantazii si vymyslet nějaký rozmanitější jídelníček. A kdybych měla poslouchat „hlas svého těla“, jak mnozí radí, tak bych nejspíš jedla jen nějaké koláče a samé sladké. Takové období cukru jsem už také měla. Prostě, vždycky když vidím, že jsou dvě hodiny pryč a já mám čas na svačinu, tak mě to jen otráví, protože musím jít zase k té lednici, něco vymyslet (je to stejně pořád stejné), připravit a sníst. Jsem normální, když mě jídlo nepřináší žádné úžasné prožitky jako ostatním, ale spíš mě otravuje a vadí? A to opakuji – nejsem anorektička.

PS: Ráda bych si koupila něco fakt zdravého, jenže je to všechno strašně drahé. Jen pytlík pitomých oříšků nebo to burákové máslo. Ráda bych, ale vždycky si pak řeknu, že když bych si to koupila dvakrát, tak bych si za to mohla místo toho koupit nějaké tričko. Prostě ty ceny jsou šílené. Kde mám shánět levně?